Historie

Ve Frenštátě p. R. byl Sokol založen vlastně dvakrát. Poprvé v červenci r. 1871, tento spolek však byl v důsledku nepříznivých politických událostí, které byly nastoleny nástupem protičeské politiky tehdejšího předsedy vlády knížete Adolfa Auersperga přetvořen na Hasičský spolek. K tomu došlo v roce 1873.

Po skončení Auerspergovy vlády v roce 1889 svolává odborný učitel Jiří Felix již v dubnu 1890 členy Hasičského spolku a Občanské Besedy do restaurace Střelnice, kde byl dán základ pro Tělocvičný spolek Sokol, do jehož členských řad se na místě přihlásilo 26 občanů Frenštátu.

Stanovy nového spolku byly schváleny již 20. června téhož roku a sokolská jednota ve Frenštátě p. R. se tím přidala k již dříve vzniklým jednotám ve Val. Meziříčí, Místku, Rožnově a Paskově a zahájila svoji osvětovou činnost. V roce 1892 byl slavnostně na veřejnosti rozvinut prapor jednoty, který věnovaly Sokolům místní ženy a dívky, díky čemuž byl hned v následujícím roce ustaven v Sokolské jednotě ženský odbor, který se stal velmi aktivní složkou ve městě. V následujících letech se činnost Sokola projevovala především na společných cvičeních, účastí na  Sokolských sletech v Praze a pořádáním společných výletů do Beskyd. Organizováním společenských a kulturních akcí ve městě a okolí. Pro stále vzrůstající počet členstva již nevyhovovaly dosavadní prostory hostinců Střelnice nebo Slavie a proto bylo v roce 1904 přikročeno k jednání o stavbě vlastní tělocvičny. Byl zakoupen pozemek za školní budovou a zde provedeny první výkopové práce členy Sokola v září 1905. Do zimy byl objekt pod střechou a na jaře 1906 stavba byla dokončena. Po dodání vnitřního vybavení a nářadí byla budova Sokolovny slavnostně otevřena pro veřejnost dne 12. srpna 1906.

Od té doby nastal významný pokrok v oblasti tělesné výchovy pro mládež i občany a aktivita občanů po stránce kulturní, společenské a v té době velmi důležité a potřebné otázce národního uvědomování značně vzrostla. Bohužel přišla doba válečná a v roce 1915 byl Sokol ve Frenštátě podruhé zakázán. Po válce však nastal další rozmach a ve dvacátých a třicátých letech svobodné Československé republiky byl zdůrazněn velký význam Sokola ve Frenštátě. O čtyři roky později v roce 1926 odkoupila jednota od města restauraci Střelnice, která byla významným společenským střediskem místních Sokolů a v neposlední řadě i ekonomickým přínosem pro jednotu Sokol. Až do let 1992 -1996, kdy byla podvodnými machinacemi tehdejšího „starosty“ jednota o tento objekt doslova okradena.

V roce 1939, kdy došlo k rozpuštění Sokola celostátně a do vězení a koncentráků byla vsazena řada členů. V koncentračním táboře také zahynul místostarosta frenštátské jednoty bratr Jan Kubalec. Po roce 1945 se zdálo, že nic nebude bránit dalšímu rozmachu Sokola. Komunistický puč v roce 1948  způsobil dosud největší devastaci v sokolských řadách a po obnovení demokracie v roce 1989 již nedochází k tak mohutnému rozmachu sokolského hnutí, jako po všech útrapách předešlých let a režimů.

Přesto Sokol ve Frenštátě obnovuje trpělivě a obětavě svoji činnost. Zvláště po roce 2000, kdy byla i se strany města věnována také zvýšená ekonomická pomoc sokolské jednotě se rozrostla jak působnost, tak také tělovýchovná a kulturní činnost zdejší jednoty zcela v duchu sokolských tradic.